Frantovy stránky

Panova flétna / Panflute / Syrinx

13. 1. 2008

Obrazek

Panova flétna nebo také syrinx je dechový hudební nástroj - aerofon.

Skládá se z rákosových, třtinových, bambusových či dřevěných píšťalek sestavených do jedné řady. Zvuky z tohoto nástroje se vyluzují pomocí foukání na okraje otvorů píšťalek. Podle řecké mytologie hrával na flétnu bůh pastýřů a stád Pan.

Panovy flétny se většinou vyrábějí z bambusu nebo dřeva, ale není výjimkou ani flétna vyrobená ze skla, kovu nebo plastu. Dnes se hojně používají v jihoamerické hudbě, kde se často dvě flétny vzájemně doplňují při hře jedné melodie (hoketus).

Původ

Panova flétna je jedním z nejstarších hudebních nástrojů. Její původ sahá až do samých počátků civilizace. Již v době kamenné byla vyráběna z rákosu, třtiny a bambusu. Název „Panova“ pochází ze starověkého Řecka, z řecké mytologie. Podle pověstí žil v Arkádii jistý bůh Pan, ochránce pastýřů a stád, který se zamiloval do krásné nymfy Syrinx. Jelikož Pan byl napůl člověk a napůl kozel, není divu, že sličná nymfa jeho lásku neopětovala. Když se Panův zájem stal pro nymfu nesnesitelný, začala před ním prchat. Pan ji však stále pronásledoval, až se dostali k řece. Syrinx už neměla kam uprchnout, a tak se na vlastní žádost nechala od vládce všech bohů Dia, proměnit v rákosí. Panova láska k Syrinx byla však natolik silná, že si z onoho rákosí udělal píšťalu a po večerech na ní vyhrával smutné písně.

Jeden z nejstarších a co se týká duchovního (relaxačního) vlivu na člověka také nejspolehlivější dechový nástroj. Technika hry přímo počítá s něčím, co do evropské a vážné hudby, dle mínění :odborníků" nepatří - se syčením.
Zatímco příčná či zobcová flétna by měla vydávat co nejčistší tón, onen typický syčivý tón panovy flétny navozuje v uších hráče (ale i posluchačů) řadu alikvotních tónů. Navozuje zvuk větru, meluzíny, tedy přírody (mysl se zklidňuje), tedy to, na co byly miliony let cvičeny uši člověka. Dnešní člověk používá jen spodní třetinu vláskových buněk, které mu příroda (evoluce) dala do vínku. S rozmachem artificiální hudby (a temperovaného ladění a gramofonových desek a cédéček a masových médií) "slyšíme" stále méně. Naše uši jsou od dětství programovány a tedy používány na poslech jen určité části frekvenčního spektra, které nás obklopuje, a zároveň (frekvenčně) vyživuje (viz Hudba sfér). Jako bychom celýé život žili na zvukové dietě.
Ono "syčení" panovy flétny (v tomto smyslu podobné typickému bzučení strun u indických nástrojů, sítárnu nebo tampury) je zdrojem řady frekvencí, které doplňují to, co běžně slýcháme, a obohacují a vyživují tak zvláště těla těch, kteří žijeme ve městech.

Vl.Marek

Typy fléten

* Nai (Rumunská)
* Antara (Andy)
* Paixiao (Čína)
* So (Korea)
* Syrinx
* Siku (Andy)
* P’ai Hsiao (Asie)

Hráči na Panovu flétnu

* Douglas Bishop (USA)
* Ulrich Herkenhoff (Německo)
* Damian Luca (Rumunsko)
* Stefan Negura (Moldávie)
* Nicolae Pirvu (Rumunsko)
* Radu Simion (Rumunsko)
* Stanciu Simion (Rumunsko)
* Matthias Schlubeck (Německo)
* Brad White (USA)
* Gheorghe Zamfir (Rumunsko)

Pan-Flute.Com
Brad demonstrates how to play the pan-flute