Shamisen
Rozhlasový pořad Vlastislava Matouška o tomto nástroji:
http://www.shakuhachi.cz/dilo/media/24Shamisen.mp3
Stavba
Shamisen je podobný na délku ke kytaře, ale jeho krk je hodně štíhlejší a bez pražců. Jeho buben-jako zakulacené obdelníkové tělo, známý jak dō, je zakrytý kůží ve způsobu bendža, a zesílí zvuk řetězců. Kůže je obvykle od psa nebo kočky, ale v minulosti zvláštní druh papíru byl používán a nedávno různé druhy plastů jsou zkoušeny. Na kůži některých těch nejlepších shamisen, pozice bradavek kočky může být viděna. [1]
Tři řetězce jsou tradičně vyrobeny z hedvábí, nebo, více nedávno, nylon. Nejnižší přechody přes malý hrb u “ořechu” skončí tak že to bzučí, vytvářet charakteristický zvuk známý jak sawari (Toto je malý jako “bzučení” sitar, který je volán jawari). Vrchní část dō je téměř vždy chráněný krytem známý jak dō kake, a hráči často nosí malou kapelu tkaniny na jejich levé ruce, usnadnit sesouvání nahoru a dolů krk. Tato skupina je znána jak kake yubi. Tam smět také být kryt na hlavě nástroje, známý jak tenjin.
Hraní
Ve většině žánrech shamisen je hrán s velkým posuzovaným plectrum nazvaný bachi, který byl tradičně dělán s slonovinovou kostí nebo shellem želvy ale který nyní je obvykle dřevěný a který je ve tvaru přirovnaném k listu ginkgo. Zvuk shamisen je podobný v některých respektuje k tomu amerického bendža, v tom buben-jako kůže-kryté tělo, známý jak dō, zesílí zvuk řetězců. Jak v clawhammer stylu amerického bendža hrát, bachi je často používán udeřit jak řetězec tak kůži, vytvářet vysoce perkusní zvuk.
V kouta (krátká píseň) a občas v jiných žánrech shamisen je utrhnut s prsty