Frantovy stránky

Benefiční muzikoterapeutický mezinárodní koncert

"Zázraky světa"

29. 11. 2006, 19 h – Pardubice – ABC – Klub Pardubice, Štolbova 2665  

30. 11. 2006, 19 h – Olomouc – Husův sbor církve československé husitské

  ul. U Husova sboru

Ústřední myšlenkou koncertu je propojení evropské a asijské – tuvinské kultury, také historických, kulturních a náboženských tradic těchto vzdálených světů. Rovněž jde o potkání se, poznávání a integraci světů našich spoluobčanů s mentálním postižením a nás ostatních.

V programu vystoupí:

Muzikoterapeutický sbor absolventů dálkového studia muzikoterapie na katedře speciální pedagogiky Pdf UP Olomouc a absolventů kurzů muzikoterapie

Děti ze Základní školy a Praktické školy Svítání o. p. s. Pardubice

Daniel Hůlka – zpěv

Genadij "Gendos" Čamzyryn – Tuva, Rusko – šaman, zpěv, hrdelní zpěv, lidové tuvinské nástroje: čadagan, dospulur, homus

Dr. Lubomír Holzer – sbormistr, zpěv, alikvotní zpěv, lidové a etnické nástroje: bubny, fujara, fujarka, koncovka, didžeridu

Martin Rada – klavír, varhany (doprovod D. Hůlky)

Benefiční muzikoterapeutický mezinárodní koncert je zamýšlen jako organické propojování občanské společnosti – ve všech jejích tvářích (zdraví i hendikepovaní), komunální politiky – magistrátu statutárního města Pardubic a Olomouce a jeho čelních představitelů, Univerzity Palackého Olomouc a jejich studentů, absolventů, učitelů a vrcholných představitelů, rovněž věřících spoluobčanů a Církve československé husitské. Záštitu nad koncertem převzali primátoři statutárních měst Pardubic a Olomouce a také rektor UP Olomouc.

Spolupořadateli koncertů jsou Základní škola a Praktická škola Svítání o. p. s. Pardubice, Agentura Jagabab - občanské sdružení, Spolu Olomouc a Agentura Gália Olomouc.

Muzikoterapeutický sbor je složený z absolventů dálkového studia muzikoterapie na katedře speciální pedagogiky Pdf UP Olomouc, absolventů kurzů muzikoterapie a  dětí ze Základní školy a Praktické školy Svítání o. p. s. Pardubice. Členové sboru zpívají a hrají na muzikoterapeutické – tibetské zpívající mísy. Autorem písní 1 – 6 je Dr. Lubomír Holzer. Písně jsou inspirovány starou keltskou hudbou a druidsko –šamanskou tradicí, hudbou z období Velké Moravy, středověkými liturgickými skladbami a prastarými moravskými baladami. Jde o jejich premiérové uvedení. 

Program koncertu:

1. část: Muzikoterapeutický sbor + děti ze Základní školy a Praktické školy Svítání  

 o.  p. s. Pardubice zpívají české a moravské muzikoterapeutické intuitivní  

 písně. Autorem písní 1 – 6 je a sbor řídí Dr. Lubomír Holzer.

1. píseň -  Via lucis

2. píseň -  Otec a matka

3. píseň -  Metoděj

4. píseň – Terra lucis – tep srdce

5. píseň –  Regina coeli – mísy se zpěvem

6. píseň – Jednota + Gendos 

2. část koncertu

7. píseň – Gendos - šamanská

8.  píseň –  Gendos – Kadartchynyng yry - tuvinská národní

9. píseň - Gendos – Manchureem - tuvinská národní

10. píseň – Gendos - Obaj-la-Tajgam - tuvinská národní

11. píseň – Daniel Hůlka – Antonín Dvořák, Biblické písně – č.8*

12. píseň – Daniel Hůlka - Antonín Dvořák, Biblické písně – č.9*

13. píseň - Daniel Hůlka - Antonín Dvořák, Biblické písně – č.7*

14. píseň - Lásko bože lásko – (moravská balada) všichni společně

 Přídavek – překvapení

 * Daniel Hůlka v Pardubicích zazpívá árie z opery W. A. Mozarta –  

 Don Giovanni. Biblické písně jsou určeny pro koncert v Olomouci.

Koncert řídí Dr. Lubomír Holzer

Změna programu vyhrazena.

Výtěžek benefičního muzikoterapeutického koncertu bude věnován na podporu Základní školy a Praktické školy Svítání o. p. s. Pardubice, Spolu Olomouc a spoluobčanů s mentálním postižením.

  
Genadij "Gendos" Čamzyryn

Genadij "Gendos" Čamzyryn je hudebník, zpěvák, šaman, učitel hrdelního zpěvu, ale také řezbář do dřeva i kamenů a sochař a je výjimečná postava dokonce i na tuvinské hudební scéně. Celá jeho práce je založena na tradici, jeho dědeček byl šaman, zasvětil ho do tajů této "profese" a Genadij ho následoval. Už od dětství rozvíjel své nadání a dnes již jde svou vlastní cestou a hledá nové možnosti pro naplnění svého poslání.

 Gendos je mistrem "kargyraa" nejníže položeného rejstříku ze třech základních stylů "khoomei" - hrdelního zpěvu. Kargyraa patří k šamanské totožnosti hudebníka, totožnosti svázané s kořeny "šamanského dřeva", tzn. nejnižší, podzemní sféry.
Jeho vystoupení vždy obsahuje mystické a šamanské prvky a každý koncert je zároveň divadelním představením a mystériem, které beze zbytku přitáhne pozornost přítomných. Vystoupení začíná rituálem očištění scény. Šamanova činnost je doprovázena zvukem rituálních nástrojů, plechového druidského bubnu, buddhistického zvonku, tuvinské brumle nebo šamanského bubnu. Všechno se odehrává v očišťujícím oblaku kouře z artysu, tuvinského "kadidla", vyrobeného z byliny, která roste v horách Sibiře.

 Gendos nás uvádí do světa asijských stepí, sibiřské tajgy, minulosti a budoucnosti. Svým zpěvem skládá hold rodičům, tajze, která je jeho domovem, nekonečnému prostoru, přeměřovanému jen stády koní, zvířatům, vodě, větru. V písních, které Gendos zpívá, se setkáváme s předky, kteří se účastnili výprav Džingischána, s kupci, kteří na hřbetech velbloudů překonávali vzdálenosti mezi Kyzylem a Pekingem, s dívkou, kterou svádí mládenec, hrající na dospulur.

V tuvinské kultuře, stejně jako v každé jiné, se vyvinulo mnoho druhů písní. Některé zpříjemňovaly dlouhou cestu na koních odtud jejich charakteristický rytmus, jiné se zpívaly při ohni - lehkovážné, žertovné a milostné písně, další opěvovaly krásy okolní přírody. Existovaly písně zasvěcené mrtvým - melancholické nebo strašidelné, podle charakteru zmiňované osoby. A samozřejmě se také zpívaly ukolébavky, ve kterých se dětem vyprávěly příběhy a bajky a zpívající také prosil jednotlivé duchy štěstí a dobrou budoucnost.

Během svých koncertních vystoupení předvádí všechny tři základní styly hrdelního zpěvu - nejnižší kargyraa, střední khoomei a nejvyšší sygyt. Na koncertech můžeme slyšet mnoho tradičních i současných nástrojů, které v rukou mistra vyprávějí různé příběhy. Jemně znící čadagan, vtíravý a ostrý dospulur, do transu uvádějící homus, a další.

Zpracoval v Olomouci dne 31. 10. 2006 Dr. Lubomír Holzer